Challenges
Datasets
Workspaces
Papers
Discussions
Leaderboard
Log inSign up
Challenges
Datasets
Workspaces
Papers
Discussions
Leaderboard
Blog
Job Board
Q3AS

© 2026 Aqora Quantum S.A.S.

TermsPrivacyLegal Notice

Polarization-Entangled Photon Pairs Characterization

Albert Pechoč

Published Aug 4, 2025• 0 citations
OpenAlex

Abstract

Zdroje kvantově provázaných párů fotonů jsou klíčovou součástí mnoha aplikací v oblasti kvantových technologií. Tato práce se zaměřuje na možnosti generování kvantově provázaných párů fotonů a charakterizaci jejich zdrojů. Předmětem zkoumání je laboratorní zdroj kvantově provázaných párů, na kterém byla provedena jak klasická, tak kvantová charakterizace. Mezi měřené klasické charakteristiky patří intenzita nebo spektrální závislost, mezi kvantové charakteristiky pak vizibilita, narušení Bellových nerovností a kvantová tomografie stavu. Získané výsledky jsou navíc porovnány s parametry komerčně dostupných zdrojů.

Related papers

Fast photon detectors for quantum-assisted optical interferometry

Lada Radmacherova

Tato práce se zaměřuje na teoretické aspekty jednofotonové interferometrie, intenzitní interferometrie a nově navržené dvouzdrojové amplitudové interferometrie, jakož i na jednofotonové detektory, které jsou klíčové pro implementaci posledních dvou metod. Dále prezentuje experimentální výsledky získané měřením pomocí LinoSPAD2 detektoru. Tyto výsledky zahrnují charakterizaci Hanbury Brown and Twiss efektu, který tvoří základ intenzitní interferometrie a dvouzdrojové amplitudové interferometrie, charakterizaci cross-talku pro LinoSPAD2 detektor a offset kalibraci LinoSPAD2 detektoru. Všechny výsledky jsou ve shodě s teoretickými předpověďmi a výzkum v oblasti kvantové astrometrie pokračuje k testům nové dvouzdrojové amplitudové interferometrie.

•Aug 4, 2025•0 citations

Generation of quantum entangled states of light: theory and experimental realization

David Tomeček

Kvantové provázané stavy představují cenný zdroj neklasických kvantových jevů, které jsou intenzivně využívány v kvantových komunikacích, výpočtech aj. Umožňují např. implementaci kvantových opakovačů stavěných na algoritmu výměny kvantového provázání, které prostřednictvím optických vláken mohou na velké vzdálenosti přenášet informační qubity. Odsud vyplývá i motivace studia kvantového provázání se zaměřením na optickou doménu. Tato práce se zabývá právě problematikou kvantového provázání, jak z teoretické, tak v kontextu možné generace optickými metodami. V neposlední řadě je v korelaci s vybavením pracoviště diskutováno nejvhodnější experimentální uspořádání pro realizaci a následně je daná experimentální sestava postavena a charakterizována.

•Jun 2, 2022•0 citations

Quantum networks and its properties

David Chudožilov

Kvantové sítě jsou komunikačním prostředkem nové generace. Rozmach kvantových technologií umožňuje využití neklasických jevů jako kvantová superpozice, kvantové provázání a interference v komunikačních a kryptografických protokolech. Příkladem takového protokolu je kvantová distribuce klíče, která zajišťuje vytvoření a distribuci náhodného šifrovacího klíče mezi dvěma komunikačními uzly. Samotný termín kvantová síť znamená tři různé věci. První jsou aktivní kvantové sítě používající prvky jako opakovače nebo kvantová paměť, druhá pasivní optické kvantové sítě složené z děličů paprsku a posunovačů fáze a třetí představuje abstraktní matematický model založený na Hamiltoniánu, který lze charakterizovat grafem. V této práci popíšeme všechny tři pojmy, přičemž se soustředíme zejména na třetí zmíněný význam tohoto pojmu. V rámci zmíněného Hamiltoniánového modelu detailně zkoumáme tzv. efekt uvěznění kvantové excitace v jediném módu nebo v malém počtu módů. Efekt uvěznění zkoumáme jak pro kvantovou síť charakterizovanou úplným grafem, tak i pro grafy, kde nějaká hrana může chybět. Nepřítomnost hrany zkoumáme jak ve statickém případě, kdy hrana chybí permanentně, tak i v případě stochastického chování v čase, kdy se hrana přerušuje a opět znovuobjevuje.

•Aug 4, 2025•0 citations

Non-Gaussian Boson Sampling

Meet Rajkumar Panchal

Kvantové technologie jsou po desetiletí ústředním bodem výzkumu a vykazují slibné pokroky oproti klasickým protějškům. Koncept kvantové nadřazenosti podtrhuje kvalitativní výpočetní výhodu, kterou mají kvantové počítače oproti klasickým. Tato zařízení mohou řešit problémy, které jsou pro klasické počítače prakticky neproveditelné v rozumných časových rámcích. Navzdory očekávání kolem vývoje plně funkčních kvantových počítačů se značným počtem qubitů pod koherentní kontrolou je tento milník ještě několik let daleko. Prokázání kvantové nadřazenosti však nutně nevyžaduje univerzální kvantový počítač. Tato práce se zaměřuje konkrétně na problém vzorkování bosonů a je strukturována kolem tří hlavních oblastí zkoumání. Nejprve se ponoří do kvantové optiky, aby získal teoretické nástroje nezbytné pro pochopení bosonového vzorkování. Za druhé, zkoumá vývoj protokolů bosonového vzorkování, aby posoudil jejich výkon. Nakonec prezentuje výsledky výzkumu bosonového vzorkování s negaussovskými státy.

•Jun 1, 2024•0 citations

Challenges of quantum cryptography

Lukáš Novotný

V první části bakalářské práce si představíme základy klasické kryptografie počínaje základní terminologií a historií kryptografie. Dále je popsané symetrické šifrování rozdělené na proudovou a blokovou šifru. Následuje popis problému distribuce klíčů a s ním související asymetrické šifrování. Konec první části je věnován bezpečnosti asymetrického šifrování a současnému vývoji postkvantové kryptografie. V druhé části jsou popsány základní vlastnosti qubitu, provázané stavy a jejich spojitost s Bellovými nerovnostmi. Dále jsou charakterizovány základní principy kvantové kryptografie a protokol BB84. Speciálně je pak zmíněna kvantová kryptografie využívající provázaných stavů a Bellových nerovností s popsáním Ekertova protokolu. Konec práce se zabývá realizací kvantové kryptografie.

•Aug 30, 2024•0 citations

Optická implementace kvantových operací pro kvantové zpracování informace s využitím provázaných fotonů

Martina Miková

Cilem teto prace je experimentalni realizace kvantoveho programovatelneho fazoveho hradla, ktere pootoci libovolný kvantový stav datoveho qubitu okolo osy z Blochovy sfery. Uhel rotace je zakodovan ve stavu programoveho qubitu[1]. Hradlo je tvořeno dvěma vzajemně propojenými vlaknovými Machovými-Zehnderovými interferometry, ktere pracuji na jednofotonove urovni. Informace je kodovana do prostorových modů světla. Pomoci dopředne elektronicke vazby jsme zvýsili pravděpodobnost uspěchu hradla na jeji teoretický limit.

•Jan 1, 2011•0 citations
Zdroje kvantově provázaných párů fotonů jsou klíčovou součástí mnoha aplikací v oblasti kvantových technologií. Tato práce se zaměřuje na možnosti generování kvantově provázaných párů fotonů a charakterizaci jejich zdrojů. Předmětem zkoumání je laboratorní zdroj kvantově provázaných párů, na kterém byla provedena jak klasická, tak kvantová charakterizace. Mezi měřené klasické charakteristiky patří intenzita nebo spektrální závislost, mezi kvantové charakteristiky pak vizibilita, narušení Bellových nerovností a kvantová tomografie stavu. Získané výsledky jsou navíc porovnány s parametry komerčně dostupných zdrojů.
Tato práce se zaměřuje na teoretické aspekty jednofotonové interferometrie, intenzitní interferometrie a nově navržené dvouzdrojové amplitudové interferometrie, jakož i na jednofotonové detektory, které jsou klíčové pro implementaci posledních dvou metod. Dále prezentuje experimentální výsledky získané měřením pomocí LinoSPAD2 detektoru. Tyto výsledky zahrnují charakterizaci Hanbury Brown and Twiss efektu, který tvoří základ intenzitní interferometrie a dvouzdrojové amplitudové interferometrie, charakterizaci cross-talku pro LinoSPAD2 detektor a offset kalibraci LinoSPAD2 detektoru. Všechny výsledky jsou ve shodě s teoretickými předpověďmi a výzkum v oblasti kvantové astrometrie pokračuje k testům nové dvouzdrojové amplitudové interferometrie.
Kvantové provázané stavy představují cenný zdroj neklasických kvantových jevů, které jsou intenzivně využívány v kvantových komunikacích, výpočtech aj. Umožňují např. implementaci kvantových opakovačů stavěných na algoritmu výměny kvantového provázání, které prostřednictvím optických vláken mohou na velké vzdálenosti přenášet informační qubity. Odsud vyplývá i motivace studia kvantového provázání se zaměřením na optickou doménu. Tato práce se zabývá právě problematikou kvantového provázání, jak z teoretické, tak v kontextu možné generace optickými metodami. V neposlední řadě je v korelaci s vybavením pracoviště diskutováno nejvhodnější experimentální uspořádání pro realizaci a následně je daná experimentální sestava postavena a charakterizována.
Kvantové sítě jsou komunikačním prostředkem nové generace. Rozmach kvantových technologií umožňuje využití neklasických jevů jako kvantová superpozice, kvantové provázání a interference v komunikačních a kryptografických protokolech. Příkladem takového protokolu je kvantová distribuce klíče, která zajišťuje vytvoření a distribuci náhodného šifrovacího klíče mezi dvěma komunikačními uzly. Samotný termín kvantová síť znamená tři různé věci. První jsou aktivní kvantové sítě používající prvky jako opakovače nebo kvantová paměť, druhá pasivní optické kvantové sítě složené z děličů paprsku a posunovačů fáze a třetí představuje abstraktní matematický model založený na Hamiltoniánu, který lze charakterizovat grafem. V této práci popíšeme všechny tři pojmy, přičemž se soustředíme zejména na třetí zmíněný význam tohoto pojmu. V rámci zmíněného Hamiltoniánového modelu detailně zkoumáme tzv. efekt uvěznění kvantové excitace v jediném módu nebo v malém počtu módů. Efekt uvěznění zkoumáme jak pro kvantovou síť charakterizovanou úplným grafem, tak i pro grafy, kde nějaká hrana může chybět. Nepřítomnost hrany zkoumáme jak ve statickém případě, kdy hrana chybí permanentně, tak i v případě stochastického chování v čase, kdy se hrana přerušuje a opět znovuobjevuje.
Kvantové technologie jsou po desetiletí ústředním bodem výzkumu a vykazují slibné pokroky oproti klasickým protějškům. Koncept kvantové nadřazenosti podtrhuje kvalitativní výpočetní výhodu, kterou mají kvantové počítače oproti klasickým. Tato zařízení mohou řešit problémy, které jsou pro klasické počítače prakticky neproveditelné v rozumných časových rámcích. Navzdory očekávání kolem vývoje plně funkčních kvantových počítačů se značným počtem qubitů pod koherentní kontrolou je tento milník ještě několik let daleko. Prokázání kvantové nadřazenosti však nutně nevyžaduje univerzální kvantový počítač. Tato práce se zaměřuje konkrétně na problém vzorkování bosonů a je strukturována kolem tří hlavních oblastí zkoumání. Nejprve se ponoří do kvantové optiky, aby získal teoretické nástroje nezbytné pro pochopení bosonového vzorkování. Za druhé, zkoumá vývoj protokolů bosonového vzorkování, aby posoudil jejich výkon. Nakonec prezentuje výsledky výzkumu bosonového vzorkování s negaussovskými státy.
V první části bakalářské práce si představíme základy klasické kryptografie počínaje základní terminologií a historií kryptografie. Dále je popsané symetrické šifrování rozdělené na proudovou a blokovou šifru. Následuje popis problému distribuce klíčů a s ním související asymetrické šifrování. Konec první části je věnován bezpečnosti asymetrického šifrování a současnému vývoji postkvantové kryptografie. V druhé části jsou popsány základní vlastnosti qubitu, provázané stavy a jejich spojitost s Bellovými nerovnostmi. Dále jsou charakterizovány základní principy kvantové kryptografie a protokol BB84. Speciálně je pak zmíněna kvantová kryptografie využívající provázaných stavů a Bellových nerovností s popsáním Ekertova protokolu. Konec práce se zabývá realizací kvantové kryptografie.
Cilem teto prace je experimentalni realizace kvantoveho programovatelneho fazoveho hradla, ktere pootoci libovolný kvantový stav datoveho qubitu okolo osy z Blochovy sfery. Uhel rotace je zakodovan ve stavu programoveho qubitu[1]. Hradlo je tvořeno dvěma vzajemně propojenými vlaknovými Machovými-Zehnderovými interferometry, ktere pracuji na jednofotonove urovni. Informace je kodovana do prostorových modů světla. Pomoci dopředne elektronicke vazby jsme zvýsili pravděpodobnost uspěchu hradla na jeji teoretický limit.