Kirila Mefod , 8, L~v v, 79005, UkraÝna (Otrimano 17 listopada 2000 r.) Zaproponovano prostu shemu vrahuvann korotkosnih korelc u virodenih sistemah z vza mod Kulona, wo runtu t~s na vikoristann slabkih dalekosnih model~nih potenc l v vza mod Ý tipu kvantovogo paketa.Obmotivovano zastosuvann model~nih potenc l v dl opisu m elektronnih elektron-onnih korelc .Efektivn st~zaproponovanogo metodu dovedeno xlhom rozrahunku eneretiqnih, strukturnih d elektriqnih harakteristik model elektronnoÝ r dini v xirok d lnc parametra ne deal~nosti.Klqov slova: ferm -sistemi, korotkosn korelc Ý, model~virodenoÝ elektronnoÝ r dini, elektron-onn vza mod Ý.
Kirila Mefod , 8, Lv v, 79005, UkraÝna (Otrimano 17 listopada 2000 r.) Zaproponovano prostu shemu vrahuvann korotkosnih korelc u virodenih sistemah z vza mod Kulona, wo runtu ts na vikoristann slabkih dalekosnih modelnih potenc l v vza mod Ý tipu kvantovogo paketa.Obmotivovano zastosuvann modelnih potenc l v dl opisu m elektronnih elektron-onnih korelc .Efektivn stzaproponovanogo metodu dovedeno xlhom rozrahunku eneretiqnih, strukturnih d elektriqnih harakteristik model elektronnoÝ r dini v xirok d lnc parametra ne dealnosti.Klqov slova: ferm -sistemi, korotkosn korelc Ý, model~virodenoÝ elektronnoÝ r dini, elektron-onn vza mod Ý.
L~v vs~ki deravni un versitet men vana Franka, kafedra astrof ziki, vul.Kirila Mefod , 8, L~v v, UA{290005, UkraÝna, 2 L~v vs~ki ekonom qni b znes{koled, vul.Mencins~kogo, 8, L~v v, UA{290000, UkraÝna, 3 nstitut f ziki kondensovanih sistem NAN UkraÝni, vul.Sv nc c~kogo, 1, L~v v, UA{290011, UkraÝna (Otrimano 24 ltogo 1997, v ostatoqnomu vigld | 20 qervn 1997) Dovedeno, wo zobraenn zm wen~u vipadku ferm -sistem ekv valentne dekomu cikl qnomu peretvorenn statistiqnoÝ sumi v dpov da perenormovan teor Ý zburen~, ka runtu t~s na vrahuvann korelc nih efekt v, zokrema efekt v lokal~nogo pol.Navedeno rezul~tati rozrahunku ener Ý osnovnogo stanu model elektronnoÝ r dini v oblast parametra ne deal~nosti 10 2 rs 10 u paramagnetn faz .
Nazev prace: Studium silnych elektronovych korelaci v primesovych mode- lech pomoci diagrarnatickych metod Autor: Pavel Augustinsky Katedra: Ijstav teoreticke fyziky Vedouci diplomove prace: Prof. RNDr. Vaclav Janis, DrSc., FZU AVCR e-mail vedouciho: janis@fzu.cz Abstrakt: V teto praci studujeme kvantove rnodely interagujicich elektronu a vysledky pouzivame na Andersonuv model jedne primesi. V prvni casti uva- dime souhrn pouzitych metod. Jsou to predevsim diagramaticka poruchova teorie a z ni vychazejici Dysonova rovnice, Betheho-Salpeterovy rovnice a Schwingerova-Dysonova rovnice. Dale rozebirame nekolik bezne pouzivanych priblizeni vychazejicich z diagramaticke poruchove teorie. Hartreeho priblizeni, priblizeni nahodnych fazi (RPA), priblizeni matice prechodu (TMA)j pribli- zeni stinene interakce a priblizeni fluktuujici vymeny (FLEX). Ta vsak z ruz- nych duvodu selhavaji pri popisu Andersonova modelu v rezimu silne vazby. V posledni casti \^ybudujerne metodu zalozenou na takzvane parketove rovnici, ktera dava pro Andersonuv model kvalitativne spravne \orsledky jak v rezimu slabe, tak silne vazby. Kondova energeticka skala spoctena na jejim zaklade je v pomerne dobrern souhlasu s exaktnim vysledkem a numericke feseni ukazuje vznik takzvanych satelitnich pasu v hustote stavu. Klicova slova: Feynmanovy...
NOV REZUL^TATI DL FUNKC ROZPODLU KVANTOVIH SISTEM BAGAT^OH QASTINOK .O. Vakarquk L~v vs~ki deravni un versitet men vana Franka, kafedra teoretiqnoÝ f ziki UkraÝna, 290005, L~v v, vul.Dragomanova, 12 (Otrimano 30 grudn 1996) Zaproponovano metod rozrahunku matric~gustini sistemi totonih qastinok, ki runtu t~s na qastkovomu p dsumovuvann rd v, wo vinikat~pri rozklad povnoÝ N-qastinkovoÝ matric gustini deal~nogo kvantovogo gazu za matricmi gustini niqogo N s pordku.Znadeno u vnomu vigld virazi dl odno-dvoqastinkovoÝ matric~gustini bagatobozonnoÝ sistemi, k pri niz~kih temperaturah perehodt~u v dom virazi z teor Ý osnovnogo stanu boze{r dini.k dl deal~nogo gazu, vinika toqka neanal tiqnost cih veliqin, ka pov'zana z kondensac Boze{Anxtana.Otriman rezul~tati legko uza-gal~nt~s na vipadok bagatoferm onnih sistem, wo dast~zmogu dosl duvati ne lixe vlastivost nadplinnogo 4 He, a takih sistem, k elektronni gaz ta r dki 3 He.
V prvni casti teto prace (kapitoly 1 až 7) jsou strucně představeny oblasti naseho výzkumu a některe nastroje použivane při studiu elektronove struktury systemů se silně korelovanými elektrony. V kapitolach 8 a 9 pak pojednavame o nasich hlavnich výsled- cich z oblasti elektronove struktury kupratových supravodiců s vysokou hodnotou teploty supravodiveho přechodu T c , a z oblasti excitonove kondenzace v ramci Hubbardova modelu. Dispersni relace fermionových excitaci ve vysokoteplotnich supravodicich byla stu- dovana s využitim selfkonsistentni varianty fenomenologickeho modelu, kde nabite kvaz- icastice interaguji se spinovými fluktuacemi. Vstupy pro výpocty - pasova struktura a spinova susceptibilita χ - byly ziskany fitovanim fotoemisnich a neutronových dat v před- chozi praci Thomase Dahma a spolupracovniků [T. Dahm et al., Nature Physics. 5, 217 (2009)]. Nase hlavni výsledky jsou tyto: (i) Potvrdili jsme zjistěni T. Dahma a spolupra- covniků, že hlavni zlom (“kink”) v dispersni relaci podel hlavni diagonaly Brillouinovy zony je - pro dane hodnoty vstupnich parametrů - urcen tzv. horni větvi přesypacich hodin ve spektru spinove susceptibility χ. (ii) Vliv na fermionovou dispersni relaci tzv. rezonancniho modu ve spektru χ silně zavisi na jeho ctvrtem standardizovanem momentu (anglicky “kurtosis”) v prostoru kvazihybnosti. Nizka (vysoka) hodnota momentu ma za nasledek zanedbatelný (významný) vliv modu na dispersni relaci podel hlavni diagonaly Brillouinovy zony. (iii) Energie zlomu klesa s rostoucim uhlem mezi řezem Fermiho plochy a hlavni diagonalou Brillouinovy zony, v kvalitativnim souladu s nedavno ziskanými ex- perimentalnimi poznatky. Tento trend je objasněn, zaroveň předpovězeny urcite vlastnosti uhlove zavislosti zlomu. Objevili jsme mechanismus, který vede ke vzniku spinove textury v k prostoru v ramci nedegenerovaneho dvojpasoveho Hubbardova modelu, daný spontannim narusenim syme- trie způsobeným elektronovými korelacemi. S využitim dynamicke teorie středniho pole ukazujeme, že dopovani tripletniho excitonoveho izolantu může vest ke vzniku nových ter- modynamických fazi s jedinecnými vlastnostmi. Numericke výsledky jsou interpretovany s využitim nastrojů analogických těm, ktere jsou použivany v kontextu teorie tzv. dvojne výměny. Spinove textury v k prostoru jsou zajimave z toho důvodu, že maji řadu aplikaci v oblasti spintroniky. Nas výsledek je významný tim, že ukazuje, jak mohou spinove textury vzniknout bez přispěni spin-orbitalni interakce.
nstitut f ziki kondensovanih sistem NAN UkraÝni, UkraÝna, 290011, L~v v, vul.Sv nc c~kogo, 1 2 L~v vs~ki torgovi koled, UkraÝna, 290000, L~v v, vul.Mencins~kogo, 8 (Otrimano 15 berezn 1996)Na osnov modif kovanogo metodu zm wen~rozrobleno spos b pobudovi efektivnogo statistiqnogo operatora, wo v d gra rol~aproksimac nogo priznaqeni dl dosl denn sil~no ne deal~nih ferm {sistem bez vikoristann metod v teor Ý zburen~.Zagal~na shema zastosovana do model odnor dnoÝ elektronnoÝ r dini pri niz~kih temperaturah bez obmeenn na znaqenn parametra ne deal~nost .