Challenges
Datasets
Workspaces
Papers
Discussions
Leaderboard
Log inSign up
Challenges
Datasets
Workspaces
Papers
Discussions
Leaderboard
Blog
Job Board
Q3AS

© 2026 Aqora Quantum S.A.S.

TermsPrivacyLegal Notice

Theoretical study of electronic properties of high-Tc superconductors and other materials with strongly correlated electrons

Dominique Geffroy

Published Jan 1, 2017• 0 citations
OpenAlex

Abstract

V prvni casti teto prace (kapitoly 1 až 7) jsou strucně představeny oblasti naseho výzkumu a některe nastroje použivane při studiu elektronove struktury systemů se silně korelovanými elektrony. V kapitolach 8 a 9 pak pojednavame o nasich hlavnich výsled- cich z oblasti elektronove struktury kupratových supravodiců s vysokou hodnotou teploty supravodiveho přechodu T c , a z oblasti excitonove kondenzace v ramci Hubbardova modelu. Dispersni relace fermionových excitaci ve vysokoteplotnich supravodicich byla stu- dovana s využitim selfkonsistentni varianty fenomenologickeho modelu, kde nabite kvaz- icastice interaguji se spinovými fluktuacemi. Vstupy pro výpocty - pasova struktura a spinova susceptibilita χ - byly ziskany fitovanim fotoemisnich a neutronových dat v před- chozi praci Thomase Dahma a spolupracovniků [T. Dahm et al., Nature Physics. 5, 217 (2009)]. Nase hlavni výsledky jsou tyto: (i) Potvrdili jsme zjistěni T. Dahma a spolupra- covniků, že hlavni zlom (“kink”) v dispersni relaci podel hlavni diagonaly Brillouinovy zony je - pro dane hodnoty vstupnich parametrů - urcen tzv. horni větvi přesypacich hodin ve spektru spinove susceptibility χ. (ii) Vliv na fermionovou dispersni relaci tzv. rezonancniho modu ve spektru χ silně zavisi na jeho ctvrtem standardizovanem momentu (anglicky “kurtosis”) v prostoru kvazihybnosti. Nizka (vysoka) hodnota momentu ma za nasledek zanedbatelný (významný) vliv modu na dispersni relaci podel hlavni diagonaly Brillouinovy zony. (iii) Energie zlomu klesa s rostoucim uhlem mezi řezem Fermiho plochy a hlavni diagonalou Brillouinovy zony, v kvalitativnim souladu s nedavno ziskanými ex- perimentalnimi poznatky. Tento trend je objasněn, zaroveň předpovězeny urcite vlastnosti uhlove zavislosti zlomu. Objevili jsme mechanismus, který vede ke vzniku spinove textury v k prostoru v ramci nedegenerovaneho dvojpasoveho Hubbardova modelu, daný spontannim narusenim syme- trie způsobeným elektronovými korelacemi. S využitim dynamicke teorie středniho pole ukazujeme, že dopovani tripletniho excitonoveho izolantu může vest ke vzniku nových ter- modynamických fazi s jedinecnými vlastnostmi. Numericke výsledky jsou interpretovany s využitim nastrojů analogických těm, ktere jsou použivany v kontextu teorie tzv. dvojne výměny. Spinove textury v k prostoru jsou zajimave z toho důvodu, že maji řadu aplikaci v oblasti spintroniky. Nas výsledek je významný tim, že ukazuje, jak mohou spinove textury vzniknout bez přispěni spin-orbitalni interakce.

Related papers

Investigation of strong electron correlations in impurity models using diaquamatic methods

Pavel Augustinský

Nazev prace: Studium silnych elektronovych korelaci v primesovych mode- lech pomoci diagrarnatickych metod Autor: Pavel Augustinsky Katedra: Ijstav teoreticke fyziky Vedouci diplomove prace: Prof. RNDr. Vaclav Janis, DrSc., FZU AVCR e-mail vedouciho: janis@fzu.cz Abstrakt: V teto praci studujeme kvantove rnodely interagujicich elektronu a vysledky pouzivame na Andersonuv model jedne primesi. V prvni casti uva- dime souhrn pouzitych metod. Jsou to predevsim diagramaticka poruchova teorie a z ni vychazejici Dysonova rovnice, Betheho-Salpeterovy rovnice a Schwingerova-Dysonova rovnice. Dale rozebirame nekolik bezne pouzivanych priblizeni vychazejicich z diagramaticke poruchove teorie. Hartreeho priblizeni, priblizeni nahodnych fazi (RPA), priblizeni matice prechodu (TMA)j pribli- zeni stinene interakce a priblizeni fluktuujici vymeny (FLEX). Ta vsak z ruz- nych duvodu selhavaji pri popisu Andersonova modelu v rezimu silne vazby. V posledni casti \^ybudujerne metodu zalozenou na takzvane parketove rovnici, ktera dava pro Andersonuv model kvalitativne spravne \orsledky jak v rezimu slabe, tak silne vazby. Kondova energeticka skala spoctena na jejim zaklade je v pomerne dobrern souhlasu s exaktnim vysledkem a numericke feseni ukazuje vznik takzvanych satelitnich pasu v hustote stavu. Klicova slova: Feynmanovy...

•Jan 1, 2009•0 citations

Using Learning to Optimize to train Variational Quantum Algorithms

Ondřej Sukdol

Očekává se, že zašuměná kvantová zařízení střední velikosti dokážou brzy řešit některé problémy nezvládnutelné klasickými pořítači. Hlavní oblastí jejich po- tenciálního brzkého využití jsou variační kvantové algoritmy. Jde o kombinaci klasických a kvantových výpočtů, kde se snažíme optimalizovat parametry pro parametrizovaný kvantový obvod. Při optimalizaci parametrizovaných kvan- tových obvodů může dojít ke komplikacím specifickým pro kvantová zařízení, např. k problému pustých plání. V této práci se snažíme s těmito problémy vypořádat pomocí trénované optimalizace. Tato technika se pokouší o zefek- tivnění optimalizace tím, že natrénuje optimizer tak, aby se naučil vlastnosti ztrátové funkce pro daný problém. Experimentujeme zde s optimizery, které kromě gradientu ztrátové funkce používají k optimalizaci parametrů také in- formace získané rozkladem na dynamické módy.

•May 16, 2025•0 citations

Aspects of strongly correlated two-dimensional electronic models: applications in cuprate superconductors

Vanuildo Silva de Carvalho

Coordenação de Aperfeiçoamento de Pessoal de Nível Superior - CAPES

•Jun 6, 2016•0 citations

Correlation effects in the electronic structure of high Tc superconductors

Eduardo R. Gagliano, Alberto G. Rojo, C. A. Balseiro +1 more

Solid State Communications•Nov 1, 1987•28 citations

Identifying topological properties of quantum walks using quantum classification algorithms

Hudeček, Vlastimil

Diskrétní časové kvantové procházky se ukázaly jako užitečný nástroj v oblasti kvantového počítání. Je známo, že DTQW (kvantové procházky s diskreditovaným časem) mohou vykazovat řadu topologických fází, které lze využít při navrhování využití, které jsou odolné vůči různým typům šumu a poruch. Schopnost určit topologickou fázi, ve které se DTQW nachází, je jedním z klíčových úkolů pro jakoukoli aplikaci. Tato práce se zaměřuje na prozkoumání možnosti využití kvantových klasifikačních metod pro určení topologické fáze kvantových procházek. Text práce pokrývat vývoj metod a jejich implementaci na kvantových počítačích.

•May 9, 2025•0 citations

Algebraické a mírově-teoretické vlastnosti struktur blízkých k Booleovým algebrám

Michal Hroch

Téma této disertační práce je studium konečně aditivních měr na strukturách blízkých Booleovým algebrám. Ve formulaci přijaté v teoretické fyzice jde o vyšetřování stavů na kvantových logikách. Přínos této disertační práce je obsažen v pěti přiložených článcích. V prvním z těchto článků se autor zabývá stavy s hodnotami v obecném tělese charakteristiky nula. Cílem je zobecnit klasickou Hornovu-Tarského větu o rozšiřování stavů (HT). Autor částečně uspěl v některých speciálních případech, ale obecně se ukázalo, že přirozená reformulace věty HT pro tělesa neplatí (kromě znaménkové formulace HT, kde se podařilo původní reálně hodnotovou HT zobecnit na tělesovou formulaci). V druhém článku autor vyšetřuje ortomodulární svazy, které dovolují zavedení symetrické diference. Tyto struktury, které jsou v současné době intenzivně studovány, byly v tomtu článku obohaceny o vhodný pojem stavu. Vznikla pak otázka, kdy se dá daný stav rozšířit na větší logiku (případně i takovou, která není množinově reprezentovatelná). Autor ukázal, že stavová rozšíření jsou možná pokud je stav definován na Booleově algebře. V obecnosti ani logiky velice blízké Booleovským stavová rozšíření nedovolují. Ve třetím článku autor dále analyzoval množinově reprezentovatelné logiky. Jako hlavní výsledky lze jmenovat kritérium pro rozšiřování stavů na Gudderových logikách a příspěvek k jistým fyzikálně motivovaným otázkám pro klasickou hustotní logiku (určitý nový pohled na Banachovy limity). Ve čtvrtém článku se autor zabývá pravděpodobnostně motivovaným pojmem Jauchova-Pironova stavu. Autor nalezl nutnou a postačující podmínku pro rozšiřování stavů definovaných na Booleově algebře a zachovávající při rozšíření Jauchovu-Pironovu vlastnost. Aplikací tohoto výsledku je dokázána věta o rozšiřování Jauchových-Pironových stavů na projektorovou logiku L(H). V pátém článku je zavedeno jisté nekonečné rozšíření Gudderovy logiky. V poněkud překvapivém kontrastu s konečnou Gudderovou logikou je dokázáno, že tyto zobecněné logiky dovolují rozšiřování stavů na potenční množinu.

•Aug 12, 2019•0 citations
V prvni casti teto prace (kapitoly 1 až 7) jsou strucně představeny oblasti naseho výzkumu a některe nastroje použivane při studiu elektronove struktury systemů se silně korelovanými elektrony. V kapitolach 8 a 9 pak pojednavame o nasich hlavnich výsled- cich z oblasti elektronove struktury kupratových supravodiců s vysokou hodnotou teploty supravodiveho přechodu T c , a z oblasti excitonove kondenzace v ramci Hubbardova modelu. Dispersni relace fermionových excitaci ve vysokoteplotnich supravodicich byla stu- dovana s využitim selfkonsistentni varianty fenomenologickeho modelu, kde nabite kvaz- icastice interaguji se spinovými fluktuacemi. Vstupy pro výpocty - pasova struktura a spinova susceptibilita χ - byly ziskany fitovanim fotoemisnich a neutronových dat v před- chozi praci Thomase Dahma a spolupracovniků [T. Dahm et al., Nature Physics. 5, 217 (2009)]. Nase hlavni výsledky jsou tyto: (i) Potvrdili jsme zjistěni T. Dahma a spolupra- covniků, že hlavni zlom (“kink”) v dispersni relaci podel hlavni diagonaly Brillouinovy zony je - pro dane hodnoty vstupnich parametrů - urcen tzv. horni větvi přesypacich hodin ve spektru spinove susceptibility χ. (ii) Vliv na fermionovou dispersni relaci tzv. rezonancniho modu ve spektru χ silně zavisi na jeho ctvrtem standardizovanem momentu (anglicky “kurtosis”) v prostoru kvazihybnosti. Nizka (vysoka) hodnota momentu ma za nasledek zanedbatelný (významný) vliv modu na dispersni relaci podel hlavni diagonaly Brillouinovy zony. (iii) Energie zlomu klesa s rostoucim uhlem mezi řezem Fermiho plochy a hlavni diagonalou Brillouinovy zony, v kvalitativnim souladu s nedavno ziskanými ex- perimentalnimi poznatky. Tento trend je objasněn, zaroveň předpovězeny urcite vlastnosti uhlove zavislosti zlomu. Objevili jsme mechanismus, který vede ke vzniku spinove textury v k prostoru v ramci nedegenerovaneho dvojpasoveho Hubbardova modelu, daný spontannim narusenim syme- trie způsobeným elektronovými korelacemi. S využitim dynamicke teorie středniho pole ukazujeme, že dopovani tripletniho excitonoveho izolantu může vest ke vzniku nových ter- modynamických fazi s jedinecnými vlastnostmi. Numericke výsledky jsou interpretovany s využitim nastrojů analogických těm, ktere jsou použivany v kontextu teorie tzv. dvojne výměny. Spinove textury v k prostoru jsou zajimave z toho důvodu, že maji řadu aplikaci v oblasti spintroniky. Nas výsledek je významný tim, že ukazuje, jak mohou spinove textury vzniknout bez přispěni spin-orbitalni interakce.
Nazev prace: Studium silnych elektronovych korelaci v primesovych mode- lech pomoci diagrarnatickych metod Autor: Pavel Augustinsky Katedra: Ijstav teoreticke fyziky Vedouci diplomove prace: Prof. RNDr. Vaclav Janis, DrSc., FZU AVCR e-mail vedouciho: janis@fzu.cz Abstrakt: V teto praci studujeme kvantove rnodely interagujicich elektronu a vysledky pouzivame na Andersonuv model jedne primesi. V prvni casti uva- dime souhrn pouzitych metod. Jsou to predevsim diagramaticka poruchova teorie a z ni vychazejici Dysonova rovnice, Betheho-Salpeterovy rovnice a Schwingerova-Dysonova rovnice. Dale rozebirame nekolik bezne pouzivanych priblizeni vychazejicich z diagramaticke poruchove teorie. Hartreeho priblizeni, priblizeni nahodnych fazi (RPA), priblizeni matice prechodu (TMA)j pribli- zeni stinene interakce a priblizeni fluktuujici vymeny (FLEX). Ta vsak z ruz- nych duvodu selhavaji pri popisu Andersonova modelu v rezimu silne vazby. V posledni casti \^ybudujerne metodu zalozenou na takzvane parketove rovnici, ktera dava pro Andersonuv model kvalitativne spravne \orsledky jak v rezimu slabe, tak silne vazby. Kondova energeticka skala spoctena na jejim zaklade je v pomerne dobrern souhlasu s exaktnim vysledkem a numericke feseni ukazuje vznik takzvanych satelitnich pasu v hustote stavu. Klicova slova: Feynmanovy...
Očekává se, že zašuměná kvantová zařízení střední velikosti dokážou brzy řešit některé problémy nezvládnutelné klasickými pořítači. Hlavní oblastí jejich po- tenciálního brzkého využití jsou variační kvantové algoritmy. Jde o kombinaci klasických a kvantových výpočtů, kde se snažíme optimalizovat parametry pro parametrizovaný kvantový obvod. Při optimalizaci parametrizovaných kvan- tových obvodů může dojít ke komplikacím specifickým pro kvantová zařízení, např. k problému pustých plání. V této práci se snažíme s těmito problémy vypořádat pomocí trénované optimalizace. Tato technika se pokouší o zefek- tivnění optimalizace tím, že natrénuje optimizer tak, aby se naučil vlastnosti ztrátové funkce pro daný problém. Experimentujeme zde s optimizery, které kromě gradientu ztrátové funkce používají k optimalizaci parametrů také in- formace získané rozkladem na dynamické módy.
Diskrétní časové kvantové procházky se ukázaly jako užitečný nástroj v oblasti kvantového počítání. Je známo, že DTQW (kvantové procházky s diskreditovaným časem) mohou vykazovat řadu topologických fází, které lze využít při navrhování využití, které jsou odolné vůči různým typům šumu a poruch. Schopnost určit topologickou fázi, ve které se DTQW nachází, je jedním z klíčových úkolů pro jakoukoli aplikaci. Tato práce se zaměřuje na prozkoumání možnosti využití kvantových klasifikačních metod pro určení topologické fáze kvantových procházek. Text práce pokrývat vývoj metod a jejich implementaci na kvantových počítačích.
Téma této disertační práce je studium konečně aditivních měr na strukturách blízkých Booleovým algebrám. Ve formulaci přijaté v teoretické fyzice jde o vyšetřování stavů na kvantových logikách. Přínos této disertační práce je obsažen v pěti přiložených článcích. V prvním z těchto článků se autor zabývá stavy s hodnotami v obecném tělese charakteristiky nula. Cílem je zobecnit klasickou Hornovu-Tarského větu o rozšiřování stavů (HT). Autor částečně uspěl v některých speciálních případech, ale obecně se ukázalo, že přirozená reformulace věty HT pro tělesa neplatí (kromě znaménkové formulace HT, kde se podařilo původní reálně hodnotovou HT zobecnit na tělesovou formulaci). V druhém článku autor vyšetřuje ortomodulární svazy, které dovolují zavedení symetrické diference. Tyto struktury, které jsou v současné době intenzivně studovány, byly v tomtu článku obohaceny o vhodný pojem stavu. Vznikla pak otázka, kdy se dá daný stav rozšířit na větší logiku (případně i takovou, která není množinově reprezentovatelná). Autor ukázal, že stavová rozšíření jsou možná pokud je stav definován na Booleově algebře. V obecnosti ani logiky velice blízké Booleovským stavová rozšíření nedovolují. Ve třetím článku autor dále analyzoval množinově reprezentovatelné logiky. Jako hlavní výsledky lze jmenovat kritérium pro rozšiřování stavů na Gudderových logikách a příspěvek k jistým fyzikálně motivovaným otázkám pro klasickou hustotní logiku (určitý nový pohled na Banachovy limity). Ve čtvrtém článku se autor zabývá pravděpodobnostně motivovaným pojmem Jauchova-Pironova stavu. Autor nalezl nutnou a postačující podmínku pro rozšiřování stavů definovaných na Booleově algebře a zachovávající při rozšíření Jauchovu-Pironovu vlastnost. Aplikací tohoto výsledku je dokázána věta o rozšiřování Jauchových-Pironových stavů na projektorovou logiku L(H). V pátém článku je zavedeno jisté nekonečné rozšíření Gudderovy logiky. V poněkud překvapivém kontrastu s konečnou Gudderovou logikou je dokázáno, že tyto zobecněné logiky dovolují rozšiřování stavů na potenční množinu.